Škola zdravé komunikace


Škola zdravé komunikace je místo umožňující setkání, při kterých se v kolektivu učíme zdravému naslouchání a komunikaci přímo v praxi.


Probíráme zde úplně všechno, co se týká lidského života, zdraví, vztahů, emocí a osobního rozvoje, na co právě hledáte odpovědi a co vás zajímá. Odpovědi k vám totiž chtějí úplně stejně, jako vy chcete k nim.


Já zde funguju jako průvodce, který otevírá prostor a zároveň se učí a roste s vámi.


Každý člověk se narodí jako naprosto jedinečná bytost. Pak se naučíme být jako všichni ostatní, dělat totéž, myslet stejně, mít stejné názory. A když se nám v tom přestane líbit, začneme hledat způsob, jak se odlišit. Jiným vzhledem, jinými názory, jiným životním stylem.

A většinou se proto staneme někým jiným dvakrát. Ve chvíli, kdy se stáváme tzv. normálními (výchova) a ve chvíli, kdy se té normálnosti snažíme zbavit (puberta, rebelie, vyznávání kteréhokoli naprosto odlišného životního stylu, než byl ten dosavadní, druhá míza, zblbnutí na stará kolena, apod.). Protože chceme být výjimeční, chceme být všimnutí, vidění, slyšení, pochopení, uznaní a milovaní a právě to jinakost poskytuje.


Při tom jsme se výjimeční narodili už na začátku.


Základní obsah výuky:

  • Naslouchání: Učíme se druhého skutečně vnímat, aniž bychom zasahovali do jeho sdělení.
  • Absolutní podpora: Podporujeme všechny nápady a sny bez osobního hodnocení a pochybností, i ty největší zdánlivé pitomosti. Protože jedině vykonáním chyby můžeme v klidu chybu zjistit. Zatímco když bojujeme za právo na vlastní chybu často bojujeme za něco, co ve je skutečnosti mimo to, co chceme.
  • Otázky místo názorů a rad: Učíme se pomáhat tím, že pokládáme otázky, které druhého dovedou k řešení, aniž bychom sdělovali osobní názor nebo poskytovali rady, čímž trénujeme první dva body a zároveň i odsouvání vlastního ega.
  • Mluvení o tom, co se děje bez "NE": Osvojujeme si dovednost vyjadřovat a popisovat to, co chceme a co se děje, aniž bychom sdělovali opak.
  • Mluvení nahlas: Trénujeme vyslovovat nahlas sami sobě i ostatním to, co momentálně cítíme, chceme a prožíváme.
  • Jednání podle emocí: Učíme se řídit se dlouhodobými a hlubokými emocemi a v klidu pozorovat ty momentální a impulzivní.
  • Zkoušení možností: Učíme se, že vyzkoušet mnoho možností je cesta, jak si vybrat to, co skutečně chceme, nikoli rozmazlenost či nerozhodnost.
  • Změna: Osvojujeme si nové vzorce chování. Protože pokud stejný postup přináší stejný výsledek, pak je dobré udělat něco jinak.
  • Já na prvním místě: Učíme se chovat se sami k sobě tak, jak chceme, aby se k nám chovali ostatní.
  • Zábava jako kompas: Učíme se, že pokud nás něco přestane bavit a ztrácíme energii, je čas přestat to dělat. A čas přestat to nazývat lenost, sobeckost, nespolehlivost a nezodpovědnost.
  • Svět jako zrcadlo: Zaměřujeme se na to, co nás na druhých lidech štve a provokuje, a učíme se rozpoznat, proč je to naše vlastní téma, které vyžaduje nové zpracování.
  • Chaos a řád: Učíme se, že tabulky a pravidla jsou užitečné v případě, že slouží k orientaci. Zamrznutí v naprosto pevném a striktním řádu totiž vylučuje možnost růstu a proto je třeba ho někdy rozbít chaosem, ze kterého může vzniknout nový a lépe fungující systém. Každá odchylka, vybočení a změna znamenají postup a proto pokud věci přestanou jít podle plánu znamená to, že nastává vývoj.



    • Na klasickou výuku, prosím, zapomeňte.

    Během společně prožitého času je možné sedět, ležet, spát, jíst nebo prostě kdykoliv odejít pryč, pokud to tak budete cítit.


    Naše schůzky fungují dynamicky. Lidé přicházejí a odcházejí. Pevná výuka zde ztrácí smysl, protože každý den nabízí něco nového, už jen tím, že se třeba změní jediný člověk v kolektivu. Proto stačí přijít a, stejně jako kdysi ve školce nebo na dětském hřišti, seznámit se s ostatními. 

    A třeba mluvit o tom, co vás baví nebo co vás trápí nebo co vás zajímá nebo na co jste přišili, co jste vymysleli, co vás napadlo, co jste pokazili, čemu jste se zasmáli, atd.


    Během našeho setkávání je vše považováno za krok kupředu.

    Vše je dobrá zkušenost, protože někdy je správné opak správného.


    V pořádku je proto když zvládáte věci rychle i, když potřebujete víc času, než ostatní.

    Je v pořádku pamatovat si úplně všechno, jen něco nebo cokoli zapomenout.

    Je v pořádku, když jste bezchybní i to, že chybu uděláte.

    Je v pořádku, když děláte zadaný úkol i, když se na něj vykašlete.

    Je v pořádku být v tichosti i projevovat se podle potřeby.

    Je v pořádku odpovídat i nechat si své odpovědi či pocity pouze pro sebe.

    Je v pořádku, že pozorujete, jak to mají druzí i to, že chcete mít věci pouze podle sebe.

    Je v pořádku, že chcete mít věci stejně jako druzí i to, že chcete něco jiného.

    Je v pořádku, že chcete znát názor druhého i to, když se chcete orientovat pouze podle sebe.

    Je v pořádku, když si řeknete o hodnocení i to, že chcete věci dělat, aniž by vás kdokoli hodnotil.

    Je v pořádku, když se zabýváte daným tématem i to, když chcete probrat něco zpětně nebo dopředu.

    A je v pořádku se do tématu plně ponořit i být vůči němu zcela bez zájmu.

    A také je v pořádku být kontaktní (přátelské obejmutí, pohlazení, dotyk) a navazovat blízké vztahy, pokud to druhá strana cítí stejně a je stejně v pořádku, pokud chcete chránit svoje hranice a zůstat uzavření.


    Setkání mohou obsahovat rozhovory, meditaci, kreslení, hudbu, tanec, cvičení a jiné.